Array

Fauna

Fauna CHKO Litovelské Pomoraví patří především k typickým zástupcům společenstev řek, jezer, periodických a stálých tůní, litorálu, mokrých luk a především lužních lesů. V západní a severní části CHKO (tj. oblast Doubravy a Třesína) nalezneme zástupce společenstev sušších doubrav. Výrazný vliv na faunu má okolní intenzivně obhospodařovaná zemědělská krajina. Projevuje se především invazí řady stepních a lesostepních prvků, které se šíří s odlesňováním a vysušováním nivy 
i do původních, přirozených lesních společenstev. Velký vliv na složení fauny má i nitrifikace a intoxikace v zemědělství používanými látkami, a znečištění vod.

Bezobratlí

Vysoká druhová pestrost bezobratlých je dána především vysokou produktivitou ekosystému říční nivy. Z hlediska ochrany společenstev a genofondu lze CHKO Litovelské Pomoraví hodnotit jako jednu z nejvýznamnějších lokalit ve střední Evropě 
pro zachování společenstev periodických tůní.

Vedle řady dalších druhů se zde na mnoha lokalitách dosud vyskytují vzácní korýši, mj. žábronožka sněžní Siphonophanes grubii, listonoh jarní Lepidurus apus, perloočky Alonopsis ambigua a Alona protzi, škeblovka Lynceus brachyurus a další.

Denní motýli

Skupina denních motýlů (Rhopalocera) tvoří faunistickou složku značně citlivou na jakékoliv změny přírodního prostředí, 
o čemž svědčí výrazný kvalitativní i kvantitativní úbytek ve hmyzích společenstvech v posledních desetiletích. Jde převážně 
o druhy v terénu nápadné a snadno identifikovatelné, takže mohou sloužit jako bioindikačně významná modelová skupina hmyzu. 
Fauna denních motýlů Litovelského Pomoraví nebyla zatím souborně zpracována a zřejmě ani dostatečně prozkoumána. 
Z ochranářsky a a bioindikačně nejvýznamnější kategorie tzv. ohrožených druhů bylo na území Litovelského Pomoraví zjištěno 18 druhů, pozornost si zaslouží zejména bohatá populace v Čechách již prakticky vyhynulého jasoně dymnivkového, vyskytujícího se v okolí Nových Zámků.

Brouci

Problematice výzkumu řádu brouků (Coleoptera ) žijících na území CHKO LP také nebyla dosud věnována náležitá pozornost. Zatím byl na celé řadě lokalit proveden pouze orientační průzkum. 
Nejvíce pozornosti bylo zatím věnováno výskytu střevlíkovitých (Carabidae ). V lesních bitopech bylo dosud zjištěno 148 druhů (tj. 32% druhů střevlíkovitých z celé Moravy ).







Ryby

Historicky je řeka Morava v úseku dnešní CHKO z hlediska zarybnění jedním z nejbohatších toků ve střední Evropě. 
Historicky bylo v řece Moravě zaznamenáno 60 druhů ryb a kruhoústých, v současnosti zde žije asi 35 druhů ryb. Četné tůně, slepá ramena a rychle proudící úseky vytvořily dobré podmínky pro rozvoj rybích společenstev od cejnového přes parmové, 
po doznívání lipanového a pstruhového pásma.

Obojživelníci a plazi

V CHKO byly dosud zjištěny tyto druhy obojživelníků a plazů :

Blatnice skvrnitá - Pelobates fuscus - kriticky ohrožený druh, momentálně pouze z dvou lokalit. Vzhledem k ekologickému významu druhu je nutno zjistit skutečné rozšíření v CHKO, 
další lokality lze předpokládat. Vodní skokani - Rana esculenta synklepton- v Litovelském Pomoraví se vyskytuje skokan skřehotavý Rana ridibunda a skokan zelený Rana kl. esculenta
kteří tvoří smíšené populace.Vzhledem k vysoké genetické hodnotě každé populace je těmto skokanům třeba věnovat zvýšenou pozornost. Skokan hnědý - Rana temporaria - jedna z nejhojnějších žab v CHKO, v lužních lesích dominuje nad ostatními zemními skokany. Skokan štíhlý -Rana dalmatina -celkové rozšíření druhu v CHKO je neznámé. Místy je hojný a početně převažuje nad skokanem hnědým a to zejména v oblasti Doubravy či nezalesněného území CHKO. Skokan ostronosý -Rana arvalis - v současné době je nezvěstný, v minulosti byl hlášen z okolí Střeně (Opatrný) a z Kačení louky. Rosnička zelená - Hyla arborea - lokálně rozšířená na některých místech CHKO, pravděpodobně nejhojněji v okolí Kačení louky. Kuňka obecná - Bombina bombina - o celkovém rozšíření v CHKO chybí informace, místy dosud hojná. Ropucha obecná- Bufo bufo- velmi hojná, ale přesnější místa reprodukce neznámá. Ropucha zelená -Bufo viridis - hojná především v okolí vesnic. Čolek velký -Triturus cristatus - kriticky ohrožený druh,je znám pouze ze dvou lokalit a zasluhuje zvýšenou ochranu. Čolek horský - Triturus alpestris - velmi vzácný, v minulosti zjištěn v okolí Kačení louky. Čolek obecný - Triturus vulgaris - hojný, ale celkové rozšíření není známo. Ještěrka obecná - Lacerta agilis - řídce se vyskytuje v okolí Olomouce , z dalších míst chybí informace.Ještěrka živorodá -Lacerta vivipara - celkem hojně se vyskytuje v lužních lesích v okolí Střeně, dále na Planých loučkách a na Kačení louce. Slepýš křehký - Angguis fragilis - k dispozici je pouze několik záznamů z různých míst CHKO. Užovka obojková - Natrix natrix - hojná především kolem různých stojatých vod po celém území CHKO.

Ptáci

Ptáci jsou vedle ryb nejlépe prozkoumanou skupinou obratlovců v CHKO, podobně jako jiná relativně zachovalá mokřadní území , je bohaté na avifaunu. K velké druhové pestrosti přispívá i rozčlenění oblasti na několik podmínkami odlišných biotopů.

V lesích bylo zjištěno celkem 48 pravidelně či nepravidelně hnízdících druhů, při čemž typicky lesních druhů je asi čtyřicet. K typickým ptačím druhům lužních lesů Litovelského Pomoraví patří : šoupálek krátkoprstý, lejsek bělokrký, pěnkava obecná, sýkora modřinka, sýkora koňadra, budníček menší, brhlík lesní , pěnice černohlavá. Z těch vzácnějších druhů lze uvést čápa černého, včelojeda lesního, jestřába lesního, šířícího se krkavce velkého, a datla černého. 
V posledních letech zde hnízdí i vzácný luňák červený.

Tok řeky Moravy , jejích ramen a přítoků se výrazně podílí na diverzifikaci ptačího společenstva. Na vodní toky je vázána celá řada ohrožených a chráněných druhů ptáků. Mezi charakteristické druhy patří: rákosník zpěvný, písík obecný, ledňáček říční , čírka obecná, kachna divoká, slípka zelenonohá, kulík říční, cvrčilka říční, konipas bílý a horský, moudivláček lužní, břehule říční. Na náplavech řeky Moravy pravidelně hnízdí pisík obecný a kulík říční.

Savci

Ze  savců je třeba uvést skupinu letounů (Chiroptera) pro kterou jsou vhodné podmínky vytvořeny v prostoru Třesína. 
V Mladečských jeskyních a v Podkově byli dosud zjištěny tyto druhy: Barbastella barbastellus- netopýr černý, Eptesicus serotinus- netopýr večerní, Myotis bechsteini- netopýr velkouchý, M. emarginatus- netopýr brvitý, M. myotis- netopýr velký,M.daubentoni- netopýr vodní, Plecotus auritus- netopýr ušatý, Rhinolopus hipposideros- vrápenec malý.

Významnými druhy lovné spárkaté zvěře se v Litovelském Pomoraví přirozeně vyskytuje srnec obecný a prase divoké. V oblasti Doubravy je hojný introdukovaný daněk skvrnitý.

Významným zásahem do živočišných společenstev Litovelského Pomoraví bylo vysazení bobra evropského , Castor fiber vistulanus (východoevropský podruh) na podzim 1991 a na jaře 1992. V roce 1996 proběhlo pokračování reintrodukčního programu.

Správa CHKO Litovelské Pomoraví

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt